Smečka 3 kapitola devatenáctá (19) část 2.

8. června 2012 v 21:41 | Arwen |  Smečka (Smečka #3) - Andrea Cremer
Oddělila jsem se od Rena a vrčela na druhého vlka, zatímco Mason klapal čelistí na třetího. Horko, co vycházelo z Lyulfa, bylo jako v peci. Když jsem se vyhýbala jeho útoku, cítila jsem, že se mi připaluje srst. Rázovala jsem si to na druhou stranu komnaty, doufala jsem, že udržíme ohnivé vlky od cesty, kterou se musel dát Shay. Nepotřebovala jsem se otočit, abych věděla, že mi byl Lyulf v patách. S každým rychlejším pohybem jsem cítila vedro, plameny olizující můj ocas.
Uslyšela jsem Masona zakňučet a otočila jsem se, hledala ho. Pořád běžel před lyulfem, ale z jeho boku se kouřilo.
Jen si udrž běh, Masone. Uskočila jsem před mým vlastním útočníkem. Drž se!
Uskakovala jsem, měnila směr, dělala jsem vše, co jsem mohla, abych zůstala mimo dosah. Moje jediná možnost byla utíkat. Bojovat nebylo řešení. Koutkem oka jsem zahlédla rozmazaný pohyb. Zlatohnědý vlk běžel přes místnost a dostal se ke kamennému bloku, kde se vznášela Cian. Přeměnil se, natáhl k ní ruce. Plamen přejel mými patami a já vyskočila do vzduchu. A ztuhla.
Místnost potemněla. Zůstala jsem ve vzduchu, visela v prázdném prostoru. Žádné světlo. Žádný zvuk. Pořád jsem mohla dýchat, ale nechtěla jsem. Všechny naše naděje závisely na této chvíli.
A opak jsem padala. Narazila jsem tvrdě do země, moje tělo padlo na kámen.
Lyulf byl stále za mnou. Zavrtěl čenichem, z jeho nozder stoupala pára.
Když se na mě jeho oči soustředili, zavrčel a vrhl se na mě. Přetočila jsem se na záda, opět jsem cítila spáleninu, ale podařilo se mi vyhnout útoku.
Shay zakřičel. "Adne, otevři dveře!"
V protějším rohu jsem uviděla blikající světla, když Adne začala plést. Lyulf to uviděl také. Otočil se ode mě, ohnivý vlk zavyl, přemístil pozornost na vlka, co pronásledoval Masona. Druhý vlk vydal své vlastní zavytí a hořící bestie se vrhly k Adne.
Musíme je zastavit, zavolala jsem na Masona. Zatímco jsme pronásledovali Lyulfa, neviděla jsem v jeskyni žádné známky po Renovi.
Když ho mé oči našly, moje srst se naježila. Kulhal, držel se na jedné noze a snažil se vyhýbat útokům ohnivého vlka. Ale ten se k němu přibližoval a tlačil ho k trhlině ve skále.
Nevěděla jsem, co dělat. Další dva Lyulfové uháněli k Adne. Nemohla jsem blokovat jejich útok a pomáhat Renovi.
Callo? Mason také uviděl, jak ohnivý vlk pronásleduje Rena.
Dřív, než jsem mohla odpovědět, uslyšela jsem Connorův křik, "Callo! Dostaň svůj zadek odtamtud!"
Viděla jsem, jak Connor vysoko pozvedl své meče, tvářil se chmurně, když se vlci přibližovali. Moje srdce se zdálo, jako by bylo rozpolceno vedví. Věděla jsem, co mám dělat.
Ren má pořád proti Lyulfovi lepší šance, než Connor. Vyslala jsem myšlenku k Masonovi. Adne je naše jediná cesta odtud.
Já vím, odpověděl Mason a nasadil další vzplanutí rychlosti.
Drž se v pohybu, Rene, zavolala jsem na něj a už se k němu víc nepodívala. Budeme tam tak rychle, jak budeme moci.
Jen ji udržte v bepečí. Jeho odpověď přišla téměř okamžitě. Nedělejte si se mnou starosti.
Zmlkni, zavrčela jsem. A zůstaň naživu.
Skoro jsme chytili vlky. Dala jsem veškerou svoji sílu do výskoku a přeskočila jsem tělo plamenů a dopadla před ně a donutila je zastavit se před Connorem. Přecházela jsem kolem, vrčela.
Moje zjevení vylekalo Lyulfa a ten zaskřípal svými rozžhavenými zuby.
Udělala jsem výpad vpřed, škádlila jsem ho tím, že jsem se ho skoro dotkla a pak jsem hned ucukla od jeho zubů. Koutkem oka jsem viděla, že Mason napodobil mé chování.
Vypadalo to, že to funguje. Hněv a jejich neschopnost na nás dosáhnout odvedla pozornost vlků od Adne a Connora.
Zkusme je dostat k Renovi.
Už už jsme je vedla k Alfovi, ale když jsem se otočila, šokovalo mě, že se Ren řítí přímo na nás. Viděla jsem v jeho pohybu bolest, když narazil do země jeho poraněnou tlapou. Lyulf byl hned za ním a byl teď rychlejší, když byl Ren zraněn.
Zaštěkala jsem na varování, když ohnivý vlk vyskočil, ale nebylo tu nic, co bych mohla udělat. Plamenité stvoření se vzneslo do vzduchu a dopadalo na Renova záda.
Odkul se! Zakřičela jsem varovně a doufala, že mě Ren uslyší včas. Odkul se na stranu!
Ren se odkulil od dopadajícího vlka. Ale v té samé chvíli byl na Renově místě další vlk a útočil na Lyulfa. Ale pak tam žádný vlk nebyl, zatímco to byl Shay s mečem v obou rukách.
Dvojčata mečů prořízly vlka. Zařval, říhal kouř. A pak tam nebylo nic, než popal, co dopadal na Shayova ramena. Prudce se otočil a setkal se s mýma očima. Shay ovládal čepele tak rychle, že jsem nemohla dost dobře sledovat jejich pohyby. Druhý křik signalizovat pád mého vlastního útočníka Lyulfa.
Connor zavýskal. "Scion!"
Slavnostní pokřik byla hrozná chyba. Lyulf, co se soustředil na Masona, se otočil a jeho hořící oči se zúžily, když zamířil k Hledači. Mason zavyl, snažil se upoutat jeho útok, ale Lyulf ho ignoroval.
Connor pozvedl meče, když vlk skočil. "Adne, drž se zpátky!"
Běžela jsem, až příliš si jistá, že se tam nemůžu dostat včas.
Shay byl u mě, ve vlčí podobě, jeho drápy rachotily po kamenné zemi, po které jsme běželi.
Adnin křik prořízl komnatou. "Ne!" A pak odstrčila Connora na stranu.
Její náhlé zjevení vlka vylekalo a přesměrovalo jeho útok trochu jinam. Zvedla ruce a Lyulfovy čelisti se semkly kolem jejího bicepsu. Zakřičela, když ji strhl k zemi.
Connor se překulil na nohy. "Adne!"
Vrhl se na vlka, ale já u něj byla první a sthla ho na stranu. Shay se přeměnil, běžel k Lyulfovi, i když stál nad Adne. Vlk se zatřásl a rozpadl se, pokryl Adne popelem.
"Slez ze mě!" Connor mě ze sebe odstrčil a vyškrábal se na nohy.
Spěchal k Adne.
"Connore,"Shay klečel vedle ní. "Jen počkej."
"Nech mě ji vidět!" Odtáhl Shaye a dokolébal se k Adne. Její oči byly velmi skelné a nehýbala se.
Connor začal vzlykat. Přeměnila jsem se do lidské podoby a sehnula se k němu. Můj dech se zastavil, když jsem viděla na co zíral. Adnina ruka od konečků prstů do ramene byla k nepoznání. Její kůže byla do černa spálená a zahlédla jsem bělost kostí tam, kde se vlkovy čelisti prokosaly skrz maso. Její košile byla částečně spálená, odhalovala rudé puchýře na jejím krku a hrudi.
Ren dokulhal k nám, kňučel. Přeměnil se a klekl si vedle její hlavy.
"Dýchá?"zeptal se.
"Nevím,"dusil se Connor. "To nedokážu říct."
"Dejte mi ji,"řekl Ren.
Mason odtáhl Connora, Ren se natáhl vedle své sestry a položil si hlavu na její hruď. Po chvíli se zhluboka nadechl.
"Je to slabé, ale je to tam,"řekl Ren. "Musím jí dát krev."
"Je v šoku,"řekl Shay. "Nevím, jestli bude schopna ji polknout."
"Jediné, co můžeme udělat, je to zkusit."
Když se Ren kousl do ruky, viděla jsem, že jeho vlastní ruka je nepěkně popálená, kůže roztrhlá a plná puchýřů.
"Podrž jí ruku,"dával Shayovi instrukce. Když ji Shay zaklonil bradu a její ruka spočinula v jeho rukou, Ren jí opatrně otevřel ústa a nechal do nich pomalu skapávat krev. Začínalo to plnit její ústa, červené pramínky jí stékaly po bradě.
"No tak, Adne,"zamumlala jsem. "Jsi bojovnice."
"Prosím,"Connor se vyprostil od Masona a dopadl na kolena vedle ní. "Prosím, vrať se ke mně.
Její krk se začal hýbat. Polkla.
"Víc,"řekla jsem. Ren jí zatlačil rukou na ústa. Znovu polkla. A znovu. Její ruce se zvedly, prsty obtočily okolo Renova zápěstí, když pila. Pomalu se její tělo začalo navracet do normálu. Rány a puchýře z její hrudi a krku zmizely. Nové maso potáhlo její paži, zuhelnatělé zbytky spadly, když pila Renovu krev. Po další minutě, všechno napovídalo tomu, že Lyulfův útok byl pryč. Posadila se a otřela si ústa.
"To bylo neuvěřitelné,"Shay shlédl na její uzdravenou ruku, když pohnula prsty.
Connor ji vzal do rukou. "Sakra, holka." Políbil ji a obtočil své tělo okolo jejího. "Co za šílenost to bylo? Už se mě nikdy nesnaž zachraňovat."
"Málem jsi se obětoval, abys mě zachránil,"usmála se na něho. "Nebyla tu možnost, abych tě nechala z našeho vztahu vyklouznout tak lehce."

překlad od thesecretcircle-fan.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama