Smečka 3 kapitola osmnáctá (18) část 2.

8. června 2012 v 21:41 | Arwen |  Smečka (Smečka #3) - Andrea Cremer
"Bradavice a tak,"řekl Connor.
"Myslím si, že je to o moc horší, než bradavice,"řekla Adne.
"Při štěstí to uvidíme sami,"řekl.
"S trochou štěstí,"řekl Mason.
Connor mu věnoval chabý úsměv. "Když Logan dokončí zaříkávání, zjeví se Bosque v jeho pravé podobě. Což znamená pro Strážce, že bude podmaněn do Podsvětí, ale v našem případě se otevře průchod, kam musíme zahnat Harbingera."
Nenáviděla jsem pomyšlení, že budeme spoléhat na loajality někoho tak kluzkého, jako je Logan. "Opravdu můžeme Loganovi věřit, až dokončí své zaříkávání?"
"Jistěže nemůžeme,"Connor se zasmál. "Ale nemáme na výběr."
"Ale co když si to rozmyslí?"zakřičela jsem. "Nebo ve skutečnosti myslel tím, že je to psáno, že Strážci vyhrají?"
"To možná." Connor pokrčil rameny. "Moc s tím nenaděláme."
"Ale on ví, kde je Akademie!"
Adne zavrtěla hlavou. "Na tom nezáleží. Postaráme se o to."
"Jak?" setřela jsem si vodu z obličeje, když vlna cákla na loď.
"Promiň!" zakřičel Connor. "Budu se snažit najít hladší cestu."
"Očarujeme ho,"řekla Adne. "Pokud by uvedl Itálii nebo Akademii nebo se snažil ukázat na mapu, udusí se k smrti kašlem nebo jeho vlastními zvratkami."
"Jako to, co se stalo panu Selbymu,"řekl Shay. "Anika řekla, že kouzla jsou něco, co všechny čarodějky mohou použít dost lehko, nezávisle na tom, jestli jsou amatéři nebo profesionálové jako tihle."
"Samozřejmě, že Strážci mohou přijít na způsob, jak kouzlo zlomit,"řekl Connor.
"Nepotřebujeme tvé komentáře, Connore,"Adne jej uhodila do zad. "Prostě řiď loď!"
"Jsi v pořádku?"Shay přešel k Masonovi, co měl zavřené oči a prsty zaťaté v okraji lodi, až mu zbělely klouby.
Mason neotevřel oči, ale zašklebil se, když Connor narazil na další vlnu, co nás potkala.
"Jen mi slib tohle, pokud vyhrajeme. Už nikdy nebudu muset vlézt na žádnou loď,"řekl Mason. "To je všechno, co chci. Žádné další lodě."
"Platí," Shay objal jednou rukou Masona kolem ramen. "Žádné další lodě."
Ren přelezl, aby si mohl sednout vedle mě. "Jak je?"
Posunul se blíž a položil svou ruku na moji.
"Budu v pořádku,"řekla jsem a olízla si sůl z mých rtů.
"Podívej, myslím, že Masonův 'žádné další lodě' plán je dobrá věc."
"Jo,"usmál se. "Vlci a oceán. To není moc přirozené."
"Nevtipkuj,"řekla jsem.
Sehnul se a mumlal do mého ucha. "Ublížili ti, Callo? Měl jsem strach… Efron… nebo můj… Emile…"
Zavrtěla jsem hlavou. "Jen ten přízrak."
Sevřel své prsty pevněji a já na něj vzhlédla. "Jsem opravdu v pořádku, Rene. Ale Sabine-"
Můj krk se sevřel. Nezáleželo na tom, jak dobrý to byl plán, nesnášela jsem pomyšlení, že by byla v Efronově milosti.
Stále víc zatínal prsty a zavrčel, zíral na ostrov, co se před námi rýsoval. "Nechtěl jsem, aby šla. Nikdo z nás. Dlouho jsme se hádali."
Přikývla jsem. Aspoň jsem nebyla jediná, komu se tahle strategie nezdála. Cena se zdála příliš vysoká.
"Myslím, že Ethan by mohl někoho zabít,"říkal Ren.
"Byl úplně šílený."
"To je mi jasný,"řekla jsem.
Ren se na mě usmál. "Asi jako jsme se já a Shay chovali, když šlo o tebe."
"Co se stalo?" zeptala jsem se a zčervenala z tepla v jeho očích. "Poté, co mě napadl přízrak." Jeho úsměv zmizel. "Dva Strážci na nás čekali v potápěčském obchodě. Connor dostal Adne na molo. Pletla tak rychle, jak jen dokázala."
"A přízrak?" zatřásla jsem se, nesnášela jsem vzpomínku na jeho pach v mých nozdrách, hoření v mých plicích. To, jak jsem se cítila, když jsem byla vtahována.
"Šel po nás,"Ren ztuhl. "Myslím, že aspoň pár z nás by bylo mrtvých, než by se jeden dostal pryč."
Jeho oči zabloudily k Shayovi, co se přátelsky bavil s Masonem. Přiměl se vlka s mořskou nemocí smát, což bylo impozantní.
"Connor křičel, ať se všichni drží zpátky, ale Shay skočil před něho,"řekl Ren. "A vytáhl ten meč."
Viděla jsem jílec houpající se přes Shayovo rameno.
"Meč zastavil přízraky."
Ren přikývl. "Nezničilo je to, ale když Shay udeřil do přízraku, ječel. Nikdy jsem takový zvuk neslyšel. Myslel jsem, že moje uši explodují. Nemohl se k němu dostat a drželo ho to, dokud Adne neotevřela dveře a my neunikli."
Zavrčel. "Ale nic jsme nemohli dělat s tebou. Byla jsi pryč."
"Teď jsem tu,"řekla jsem a odtáhla ruku z jeho sevření.
"Já vím,"zamračil se, ale naklonil se a políbil mě na tvář, rychle a jemně, i přes mé varovné vrčení.
"Pokud bychom tě ztratili… Nemůžu na to pomyslet. Ale teď jsi tu a to je vše, na čem záleží."
Pohlédla jsem na Shaye. Jeho oči byly na nás, zatímco se netvářil šťastně, ani neútočil na Rena, což mi připadalo divné. Přikývl a já si uvědomila, že s Renem na sebe vzájemně zírají, jejich pohledy klidné a s vzájemnou úctou. Co to sakra?
Něco se změnilo, když jsem byla pryč. Věděla jsem, že bych měla být šťastná, že nebojují, ale místo toho se moje kůže naježila. Co se to s nimi dělo?
"Jsme skoro tu!"zakřičel Connor a zpomalil loď.
"Haleluja!"Mason vztáhl ruce k obloze.
Shay se zasmál. "Uvědomuješ si, že fandíš příjezdu k aktivní sopce?"
"Vždycky budu upřednostňovat suchou zem před oceánem,"řekl Mason.
"I když ta suchá zem vybuchuje pod mýma nohama."
Když jsme se přibližovali k Whakaari, oceán se uklidnil,ale v přístřeší ostrova nespočíval Novozélandský Záliv hojnosti.
Motor zapředl, když nás Connor vylodil na úzkém pásu písku mezi bezútěšnou sopečnou horninou, která se táhla přes krajinu. Jediné známky života byli ptáci, kteří plachtili ve vzduchu nad námi. Když jsem skočila do písku, byla jsem zasažena podivnou směsí barev, kterými byl ostrov malován. Temné šedé a hnědé kameny kontrastovaly s limetkově zelenou a žlutými krystaly, co je obklopovaly. Občas se objevovaly řeky rudých kamenů, které vypadaly, jako by Whakaari měl poraněniny, co krvácejí.
Pára stoupala v trhlinách ostrova a naplňovala vzduch škodlivými plyny.
"Beru to zpět,"řekl Mason a nakrčil noc. "Voda je lepší, než cítit tohle. Proč musíme dělat jen věci, z kterých se mi chce zvracet?"
"Skoro jsem zapomněl,"Connor vytáhl plynové masky pro každého z nás.
"V případě, že by výpary byly moc silné."
"Kam míříme?"zeptal se Shay.
"Na východ odsud,"Connor vylezl z lodi a začal pátrat po něčem v kapse své bundy. "Je to trochu do svahu. Ale není to daleko."
"A my nevíme, co tam na nás čeká?"zeptal se Ren.
Adne zakroutila hlavou. "Nikdo, kdo sem byl poslán, se nevrátil."
"Máte někdy dobré zprávy, lidi?"řekl Mason. "Slyšeli jste někdy o síle pozitivního myšlení?"
"Jsem moc upřímná na to, abych byla pozitivní,"Adne mu věnovala zlý úsměv.
"Co to děláš?" Shay se díval na Connora, co byl otočený od nás. "Co je to?"
Shay chytil Connora za paži a otočil ho, čímž odhalil malý zápisník v jeho dlani.
"Hej!"zakřičel Connor. "Byl jsem uprostřed věty."
"Ty si… děláš poznámky?" zeptal se Shay.
Connor si odkašlal a podrbal se zezadu na krku. "To jen… myslel jsem, že… víte… Silas."
Adne přešla ke Connorovi, stoupla si na špičky a umístila na jeho rty cudný polibek. "Nakonec jsi dobrý člověk."
Smutně se usmála, otáčela se zpět, ale Connor obtočil ruku kolem jejího pasu a zvedl ji. Polibek, jakým narazil na její ústa byl cokoliv, jen ne cudný a trval tak dlouho, že jsme se vrzy všichni odvrátili a začervenali se.
Když ji konečně postavil, jeho hlas byl silný. "Vzdávám to. Miluju tě, Adne. Jsem do tebe strašně bláznivě zamilovanej."
Adne si propletla prsty s jeho a stiskla mu ruku. "Jen tady nezemři. Dobře? Máme si hodně co popovídat, až bude po všem."
"Udělám to nejlepší,"Connor byl celý pryč, když se k němu znovu přitiskla a opět ho políbila. Mason zahvízdal a začal tleskat.
Všichni jsme se koukali jeden na druhého - naše hloupé úšklebky teď zaplavili tíseň nadcházejícího boje. Jen Ren se neusmíval. Podezřívavě se díval na Connora.
"Co?"zeptal se Connor a zamračil se na alfu.
"Je to moje sestra,"zavrčel Ren.
Connor na něj zíral. "Já vím. A já ji miluju."
"Výborně,"řekl Ren. "Ale jaké jsou tvé plány?"
"Mé plány?" Connor se podíval z Rena na Adne a mračil se.
Ren se ušklíbl a ukázal Connorovi špičáky. "Až bude po všem, taky si s tebou budu muset promluvit."
překlad od thesecretcircle-fan.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama