
"Co to mělo být o té vlastní ochraně?" zeptala jsem se. "Chránit se před čím?"
Znovu jsme zaparkovali v požárním pruhu a stále měla ten zmatený rozptýlený pohled. "Vysvětlím ti to později, zítra na naší schůzce."
"A," dodala. "Pokud by si mohla zjistit, kde ta čtvrť je, bylo by to velmi užitečné."
Na okamžik jsem oněmněla. Vyhledat jednu čtvrť ve velké Los Angeleské metropolitní oblasti? "To je ... velmi velká oblast," řekla jsem nakonec s opatrným výběrem slov kvůli svědkům okolo.
Přikývla a posunula si brýle na nose. "Vím. Většina lidí by to asi nebyla schopna udělat." A po tom jejím napůl komplimentu, se vrátila ke svému stolu v přední části učebny.
"Jaká čtvrť?" zeptal se nový hlas.
Právě dorazil Eddie Castile a vklouzl do sousední lavice. Eddie byl dampír - který vlastnil směs DNA lidí a upírů, která se předávaly od počátku, kdy se tyto dvě rasy smíchaly. Ale i přes to, byl k nerozeznání od obyčejného člověka. Se svými vlasy pískovité barvy a hnědýma očima byl také velmi podobný mně, což pomáhalo našemu krycímu příběhu, že jsme dvojčata. Ve skutečnosti byl Eddie na Amberwoodu jako tělesná stráž pro Jill. Disidenti z jejího vlastního druhu, Morojové, ji lovili, i když jsme o nich nezpozorovali žádnou známku od našeho příjezdu do Palm Springs, Eddie byl vždy bdělý a připravený skočit.
Vložila jsem červenou koženou knihu do kabelky. "Neptej se. Další z jejích šílených úkolů." Nikdo z mých přátel - kromě Adriana - nevěděli, že s paní Terwilligerovou provozuju magie. No, ještě kromě Jill. Všichni Morojové měli nějakou elementární magii. Adrian byl vzácný a mocný druch, který mohl dělat zázraky v léčení. Tu magii použil, aby vrátil Jill z mrtvých, když ji zabili. Kvůli tomu, co udělal, se Jill stala "stínem políbenou" - z toho se mezi nimi vytvořilo psychické pouto, což Jill umožnilo cítit jeho emoce a někdy vidět jeho očima. Důsledkem toho Jill věděla, co se dělo mezi Adrianem a mnou mnohem víc než se mi líbilo.
Vyhrabala jsem si z kabelky své klíče od auta a neochotně je prodala Eddiemu. On byl jediný, komu jsem důvěřovala v řízení mého auta a vždy jsem mu ho půjčila, když jsem opustila město, pro případ, že by bylo nezbytné odvézt naši skupinu. "Tady máš. Byla bych radši, kdybych ho dostala zpátky v jednom kuse. Nenech Angelině v blízkosti sedadla řidiče."
Usmál se. "Vypadám jako sebevrah? Pravděpodobně ho ani nepoužiju. Jsi si jistá, že nechceš, abych tě později odvezl na letiště?"
"Vynechal bys hodinu," řekla jsem. Jediný důvod, proč jsem byla ochotná vynechat školní docházku byl neobvyklý charakter mého nezávislého studia.
"Nevadilo by mi to, věř mi. Budu mít test." Ušklíbl se a ztišil hlas. "Už poprvé jsem fyziku nenáviděl, víš."
Nemohla jsem si pomoci a usmála se. Oba, Eddie a já, jsme měli osmnáct a dokončili jsme střední školu, já skrze domácí studium a on přes elitní akademii pro Moroji a dampíry. Avšak jsme nemohli vystupovat jako studenti bez toho, abychom nechodily do školy. I když mně práce navíc nevadila, Eddie nebyl tak zamilovaný do učení jako já.
"Ne, díky," řekla jsem mu. "Taxík postačí."
Zazvonilo a Eddie se narovnal ve své lavici. Když paní Terwilligerová vyzvala třídu, aby dávala pozor, zašeptal mi, "Jill je opravdu zklamaná, že nemůže jít."
"Já vím," zamumlala jsem zpět. "Ale všichni víme, proč nemůže."
"Hej," souhlasil. "Co já nevím je, proč je na tebe naštvaná."
Otočila jsem se směrem k přední části učebny a výstižně ho ignorovala. Jill byla jediná, kdo věděl o Adrianově vyznání lásky, díky tomu poutu. To byla další z těch věcí, které jsem si přála, aby nebyly sděleny, ale Adrian tomu nemohl zabránit. Ačkoli Jill věděla, že vztah upír-člověk jsou špatné, nemohla mi odpustit, že jsem Adrianovi tak ublížila. Aby toho nebylo málo, pravděpodobně osobně prožívala nějakou část jeho bolesti.
I když ostatní naši přátelé nevěděli, co se stalo, bylo zřejmé, že mezi Jill a mnou něco nebylo v pořádku. Eddie na to hned zareagoval a okamžitě mě vyslýchal. Dala jsem mu nejasnou omluvu o tom, že Jill se nelíbí některá pravidla, které jsem jí stanovila tady na škole. Eddie mi to nespolk, ale Jill o tom stejně mlčela, nechávaje ho bezradného a frustrovaného.
Školní den skončil a netrvalo dlouho a byla jsem v taxíku na své cestě na letiště. Balila jsem si nalehko a měla jen jeden malý kufr a svou kabelku, které jsem mohla mít v rukou. Už po několikáté jsem vytáhla malou dárkovou tašku a prohlédla její obsah. Uvnitř byl drahý krystal, který zachycoval sluneční paprsky, ten druh, který bývá vyvěšen na verandě nebo v okně. Zobrazoval dvě holubice, jak proti sobě letí. Zabalila jsem ho zpět do jemného papíru a vrátila ho do dárkové tašky a pak do své kabelky. Doufala jsem, že to bude přijatelný dárek pro nadcházející událost.
Chystala jsem se na upíří svatbu.....





natural viagra substitutes <a href="http://viagrapfhze.com/#">where to buy viagra</a> viagra pills <a href=http://viagrapfhze.com/#>buy cheap viagra online</a>